Druh

Zde nejsou všechny druhy, které máte na výběr. Pokud si ale zvolíte některý z těchto, musíte se řídit vším, co je o druhu napsané.

Elf

Elfové jsou stará rasa, jejíž kořeny sahají kam paměť dosahuje a ještě dál. Na magických kontinentech se jedná o jednu z nejrozšířenějších ras.

Elfové bývají výbornými lukostřelci i šermíři. Většina je magicky nadaná, někdo víc, někdo méně.

Každý elf má ale okolo sebe silnou magickou auru, kterou je velice těžké skrýt. Pro ostatní silně magicky nadané bytosti bývají snadno vystopovatelní.

Lidé

Lidé jsou na Sardu i jinde velice rozšířenou rasou. Bývají to velice dobří válečníci a nerozluční přátelé většiny elfů, zato ovšem moc nemají v lásce vlkodlaky. Je pro ně význačné, že neovládají žádný vrozený druh magie (pokud ovládají, řadí se mezi mágy). Mohou se ale naučit telepatii, telekinezi a podobným kouzlům.

Mágové

Mágové jsou lidé a elfové nadaní magickou mocí, kteří se rozhodli moc využívat. Většina sardských mágů ovládá tzv. magii elementu (vždy zaměření na jeden ze čtyř elementů). Často ale také potkáte mágy, kteří ovládají i jiné odvětví magie.  

Většinu kouzel si mág musí na Sardu zakoupit

Vlkodlaci

Nejčastější definice vlkodlaků zní: ,napůl lidé a napůl vlci'. Zajímavé na této teorii je, že na ní nenaleznete zbla pravdy. Vlkodlaci nemají nic společného ani s jednou rasou.

Nevypadají ve své zvířecí podobě jako vlci, jsou mnohem větší, mají delší nohy a obratnější tlapy. Také jejich smysly jsou ještě bystřejší než vlčí a o tuto výhodu nepřicházejí ani v lidské podobě, kde jim nepřestávají svítit oči, jejich zuby zůstávají ostré a pod nehty se skrývají smrtící drápy. Podoby mohou měnit dle libosti. Vždy mají oranžové, červené nebo hnědé oči, zřídkavěji taky zelené, žluté a šedé, nikdy však ne modré.

Srst a vlasy mají vždy tutéž barvu, nejčastěji vlkošedou či narudlou nebo hnědou, vzácněji ale též šedou, černou, zlatavou, bílou a různě strakatou nebo čistě rusou. Zdálo by se tedy, že být vlkodlakem je pro přežití ideální, přesto jich zbývají necelé dvě stovky na celém světě. Dávné války a přetrvávající lov jsou hlavními důvody, proč tomu tak je, to sem však nepatří. Důležité je, že každý úplněk prochází vlkodlaci proměnou, na rozdíl od ostatních fází měsíce pomalou a bolestivou, kdy se přestávají ovládat a stávají se zuřivými vraždcími stvůrami bez slitování. Dalším málo známým - ostatně vlkodlaci jsou velmi tajemná rasa - faktem o nich je, že takřka neovládají magii, ač se vždy podle pachu pozná, k jakému živlu má vlkodlak nejblíže. Jejich nedostatečný magický potenciál však kompenzuje značný vliv na zvířata, vlkodlaci je často dokáží přinutit jednat, jak sami chtějí. Vlkodlaci se nekříží s jinými rasami s jedinou výjimkou - najdou-li si druha a kousnutím ho promění. Vlkodlačí kousnutí totiž nemusí znamenat, že se pokousaný promění, vlkodlak to musí mít v úmyslu. I poté ale zůstane oběti něco z její rasy a potomci takových párů jsou často slabí, mají problémy s proměnou nebo se nemohou rozmnožovat 

Kentauři

Kentauři jsou bájná a zajímavá stvoření. Od hlavy po pas lidé, zbytek těla koňský, avšak v Padlém císařství se objevuje vzácný druh, a to, že mají místo koňského těla jelení. Všichni kentauři mají dva žaludky. Jako první musí jíst koňskou potravu, pak lidskou. Pokud si však dají salát s masem, stačí to pro oba žaludky. Kentauři také mají vždy dlouhé, většinou tmavé vlasy, nehledě na pohlaví. Pokud potkáte dospělého kentaura s ostříhanými vlasy, dostal trest. Často také mají špičaté uši. Kentauři vynikají v lukostřelbě. Už od malička se to učí a mají to tkz. v krvi. Málokdy minou cíl. Další jejich výhodou je rychlost, která je jako u koní. Co už je pro ně horší, je pohybování v prostoru. Těžko mohou lézt po kolenou a už vůbec se nemohou plazit. A po skalách mohou akorát trochu skákat, ale rozhodně ne lézt. Vůbec první kentaur v Beristlii se jmenoval Dragor de Shadowe. Rodina, nesoucí ve jméně "de Shadowe" má potomky v Beristlii dodnes. Významnější z kentaurů v Beristlii byla vojevůdkyně Ventu Nordu, rádce Mabilis na Sipa, strážce Dearg, bojovnice Auskora a člen královské rady Tartahal Orin. 

Trpaslíci

Byli stvořeni z kamene v jeskyních hluboko pod povrchem zemským. Žijí v Dinských horách, kde dolují rudu a uplatňují své kovářské dovednosti v utajení ze strachu z útoku draků, kteří jsou stejně hrabiví jako trpaslíci. Už dlouho na tuto rasu žádná saň nezaútočila, avšak trpaslíci mají dlouhou paměť, stejně jako život. Nemají žádného vládce, poslední byl zabit dávno při útoku na město Hûrdu, ze kterého jsou dnes už jen rozvaliny. Žijí v samostatných osadách rozesetých po horách a neudržují žádný styk s ostatními rasami. Nevíme, jestli žijí i jinde na světě, ale v Novém Qiserderu jsou odsouzeni k záhubě. 

Zvěromágové 

jsou tu odnepaměti, skrytí mezi normálními lidmi. Prostí lidé si je většinou pletou s mágy nebo dokonce s vlkodlaky (ha!), ale není tomu tak. Zvěromágem jsou většinou elfové, zřídkakdy lidé a naprosto nikdy trpaslíci. Důvod je ten, že Zvěromág se se svou schopností nenarodí, musí mít obrovský cit pro zvířata, velké srdce a být empatický. Trpaslíci takovými schopnostmi většinou neoplývají. I se vším tímhle se bytost může stát Zvěromágem jen pokud se naučí zvykům daného zvířete a nakonec se s ním žije takovým způsobem, že jeho fyzické tělo i duše se přesune do osoby. Problém je, že zvíře žije dál v člověku, takže se občas stává, že ovládne jeho tělo a dělá si co chce. Stává se to často u Zvěromágů, kteří se umí měnit na dvě zvířata. Ti občas nedokážou zvládnout dvě zvířecí duše zároveň a zblázní se z toho. Z toho důvodu neexistuje doposud žádný člověk ani elf, který by dokázal přijmout třetí zvíře. 

© 2017 151617 | Všechna práva vyhrazena
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky