Manon

Jméno: Manon Muriel
Druh: člověk
Věk: 27
Funkce: Bojovník

Zbraně: obyčejná dýka, obyčejný meč, Smrticí přívěsek

Moc, kouzla, síla: v prstech a dlaních mohu kumulovat žár. Netrvá to ale příliš dlouho, nikdy jsem neměl učitele a tak snadno skončí prsty popálené.

Živel: oheň

Minulost: Má minulost byla něčím, co jsem držel v přísné tajnosti. Nesešlo na to, s kým jsem měl tu čest. Nikdo neznal minulost Manona Muriela.
Nejlépe začít od samotného začátku. Narodil jsem se za mořem, v místech, kde byl svět prohnilý nejrůznějšími stvůrami a bestiemi. A ty stěžovali život místním obyvatelům. Královská rodina se o život pouhých chudáků nestarala a tak byli vydáni napospas nočním běsům, můrám anebo čarodějnicím. To byl důvod proč moje matka pečlivě střežila, kým byla. Zamilovala se do prostého muže, co pracoval jako pacholek na statku a necelý rok potom se vzali a přivedli do světa mě. Zdědil jsem po matce kouzelnou polovinu ale na rozdíl od ní, já ovládal oheň.
Bylo mi čtrnáct, když noční tvorové napadli místo, ve kterém jsem vyrůstal a zabili každého, kdo utíkal příliš pomalu. To byl impulz k vytvoření Černých růží. Stali jsme se řádem lovců těchto příšer a bojovali jsme za ignorovaný lid. Brzy jsme se stali jeho miláčky a tak jsme se stali rizikem pro tamního vladaře.
Pod návrhem spolupráce vyzval mě a mé růže, abychom navštívili jeho hrad. Kdybychom ho tenkrát navštívili, možná by jsme ušetřili životy mnoha jiných lidí, ale já odmítl. Nedlouho na to král a jeho vojsko napadlo námi vybudovanou vesnici. Mnoho jich zabili a hrstku vzali jako vězně. Já se mezi ně nedostal jen díky rozsáhlému zranění. Byl jsem polomrtvý a královi muži nabyli dojmu, že v troskách svého domova zemřu, jako prašivý pes. Byl jsem silnější než to... ale také příliš slabý abych se mohl králi znovu postavit.
Do Sardského kontinentu jsem se dostal snad jen díky štěstí, než dílem osudu. První rybářská loď totiž směřovala právě tam.

Gardony: 21 950G
Body: 59b 
Stupeň: 3.

Zvířata